pozadí plochy.jpg
Poslední aktualizace
10. 2. 2018

Fotovoltaika: Problematika zásahu pohledem GŘ HZS ČR

Poslední dobou jsou fotovoltaické elektrárny jádrem diskuze a to z hlediska zásahu a bezpečnosti zasahujících hasičů.

Fotovoltaická zařízení lze pochopitelně řadit do kategorie „pod proudem“, z toho se musí prvořadě vycházet, nicméně se jedná o „nový“ problém, se kterým není moc zkušeností. Na dotaz serveru POŽÁRY.cz, který byl vznesen na Generální ředitelství HZS ČR, nám došel prostřednictvím tiskové mluvčí, kpt. Ing. Ivany Svitákové tento text:

Základní otázky:
1.
Má Hasičský záchranný sbor směrnice či metodiku, jak hasit objekty, na nichž jsou instalovány fotovoltaické články? Pokud ne, připravujete nějakou? Pokud nemá, je to tak, že hasiči v tom případě postupují tak, jako když hasí jiné zařízení pod proudem?
2. Vlastní fotovoltaické články zůstávají i po odpojení systému pod napětím, protože pokud na ně svítí i jen trocha slunce, generují napětí. Lze sněhem takovou věc uhasit? Nebo to je tak, že kysličník uhličitý jen chladí žár a přitom brání vzniku plamene. Pak by to bylo tak, že vlastní požár lze kontrolovat, ale ne uhasit a objekt se musí nechat kontrolovaně dohořet.
3. Nebo lze říci, že pokud klesne napětí a proud pod určitou hranici, úroveň, pak lze i objekt pod proudem uhasit.

Odpovědi:
1:

Hasičský záchranný sbor ČR nemá zpracovanou žádnou metodiku, která by řešila zásahy na fotovoltaické články. Zatím se nepřipravuje žádná nová metodika na tuto problematiku. Hasiči zkrátka musí respektovat elektrický proud, takže se řídí Bojovým řádem jednotek PO (listem č. 14 „N“ – Nebezpečí úrazu elektrickým proudem a listem č. 25 „P“ – Hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V.

2.+ otázka č. 3:

Obecně k problematice elektráren: Fotovoltaické elektrárny jsou vyráběny z hliníkových profilů, které drží skleněný panel s křemíkovými články. Panely jsou propojeny sériově a jde z nich střídavý proud s výstupním napětím cca. 500 – 700 voltů do tzv. střídače. V celém zařízení jsou používány požárně odolné kabely. Elektrárna reaguje na světlo a tak i po vypnutí je zařízení pod napětím, i když jsou odstaveny střídače. Ze střídačů jde proud do klasické trafostanice, kde se nachází i hlavní vypínač celého zařízení.

Panely jsou stavěny v řadách, mezi každou řadou je kvůli překrytí vždy prostor nejméně tři metry. Problematika hašení byla konzultována s majiteli těchto elektráren. Lze konstatovat, že nehrozí zvýšené nebezpečí vzniku požáru. Pokud ovšem k požáru opravdu dojde, bylo hasičům doporučeno, ochlazování okolí a jednu řadu panelů nechat vyhořet. Prostor mezi jednotlivými panely je 3 m, takže hasičská technika může projíždět i mezi nimi. Pokud je udržován pořádek kolem panelů (nejsou zde hořlavé předměty, udržovaná nízká tráva….) požár se pak nemá kam rozšířit. Vypnutí celého zařízení je v trafostanici anebo na dispečinku ČEZ. Ten umí každé větší zařízení vypnout dálkově. Záleží tedy na dohodě jednotlivých KOPIS s dispečinky ČEZ, v případě požáru požádat o vypnutí. Jedná se o fotovoltaické elektrárny na velkých plochách.

U fotovoltaických elektráren nacházejících se na střechách je hlavní vypínač vždy umístěn viditelně v daném objektu. Pokud si někdo nechá na střechy namontovat fotovoltaické články, tak musí počítat s tím, že mu na střešní konstrukci vzniká další možné riziko vzniku požáru!!! Zkrat, úmyslné zapálení článků apod. hrozí téměř vždy!!! Nicméně si myslíme, že panely umístěné na střechách rozhodně zkomplikují zásahovou činnost (panely dobře hoří – vznik velkého sálavého tepla a také se zmenší tzv. manipulační prostor pro zasahující, který na střešní konstrukci je velmi žádoucí).

Fotovoltaika

Z podkladů vydaných MMR lze fotovoltaické systémy rozdělit do 2 skupin:

• Drobné aplikace – jedná se o fotovoltaické články v kalkulačkách nebo solárních nabíječkách akumulátorů, • Síťové systémy – systémy připojené na síť, připojení k síti podléhá schvalovacímu řízení u rozvodných závodů; možnosti aplikace: střechy rodinných domů, střechy a fasády administrativních budov, fotovoltaické elektrárny na volné ploše, • Ostrovní systémy – nejsou připojeny na síť, používají se všude tam, kde není k dispozici rozvodná síť a kde je potřeba střídavého napětí 230 V.

Systémy připojené na síť:

Fotovoltaické elektrárny – (velké systémy o výkonech řádu stovek kWp až MWp); pozemek, na kterém jsou umístěny je z bezpečnostních důvodů oplocen k zabránění přístupu nepovolaných osob. Menší systémy připojené na síť – (výkon se pohybuje v řádech jednotek až desítek kWp), systémy jsou budované na rodinných domech, v průmyslových objektech.

Umisťování, povolování a užívání fotovoltaických systémů:

Fotovoltaické elektrárny – ve smyslu energetického zákona [§ 2 odst. 2 písm. a) bod 20] se jedná o výrobnu elektřiny a ve smyslu stavebního zákona ji nelze umístit na nezastavitelném pozemku a nejedná se o zařízení ve smyslu stavebního zákona [§ 103 odst. 1 písm. b) bod 4] Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit na základě územního rozhodnutí a za podmínek stanovených stavebním zákonem a prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu (vyhláška č. 501/2006 Sb.) v zastavěném území. Fotovoltaická elektrárna může být provedena na základě stavebního povolení (veřejnoprávní smlouvy, certifikátu autorizovaného inspektora). Užívání vyžaduje kolaudační souhlas.

Menší fotovoltaické systémy – umístěné vně stavby (na pozemku) – jedná se o technické zařízení, které podléhá územnímu posouzení: na pozemku pro bydlení, rodinného domu a bytového domu se jedná o zařízení související a podmiňující bydlení a lze jej umístit a územní rozhodnutí může být nahrazeno územním souhlasem na pozemku stavby rodinné rekreaci – menší fotovoltaický systém jako technické zařízení nepslňuje požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb. a lze jej na základě výjimky povolit v odůvodněných případech na základě územního rozhodnutí. na pozemku jiné stavby – lze jej umístit na základě územního rozhodnutí, které může být nahrazeno územním souhlasem

Provedení menšího fotovoltaického systému vně stavby lze posoudit jako domovní technické zařízení (§ 103 odst. 1 písm. b) bod 2 stavebního zákona), které nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení. Užívání nevyžaduje kolaudační souhlas.

Menší fotovoltaické systémy – instalované na stavbě – jedná se o změnu dokončené stavby, stavební úpravu dokončené stavby a nevyžaduje rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas. Provedení – podle konkrétních podmínek a provedených stavebních úprav – lze aplikovat § 103 odst. 1 písm. b) bod 2 nebo § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona – provedení nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Podle § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona – provedení vyžaduje ohlášení. Pokud nejsou splněny podmínky těchto ustanovení, vyžadují stavební úpravy stavební povolení

Užívání – pokud byl fotovoltaický systém proveden podle § 103 stavebního zákona není pro užívání vyžadován kolaudační souhlas v ostatním případě je požadováno oznámení jeho užívání stavebnímu úřadu popř. kolaudační souhlas.

Nutno vzít v úvahu, že fotovoltaický systém je podle energetického zákona považován za výrobnu elektřiny, od které je tímto zákonem stanoveno ochranné pásmo včetně požadavků respektive zákazu, co nesmí být umístěno a prováděno v tomto ochranném pásmu (§ 46 energetického zákona).

Info: GŘ HZS ČR

 

 

 

14.08.2015 23:26:59
sdhzirovnice
WEBMASTER - SDH ŽIROVNICE - Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu, šíření či další zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu SDH Žirovnice zakázáno.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one